Vasudévovu tvář přeběhl jasný úsměv.
„Ano, Siddhárto,“ řekl, „je to přece tohle, co máš na mysli: že řeka je všude zároveň, u pramene i u ústí, u vodopádu, u přívozu, u peřejí, v moři, v horách, všude zároveň, a že pro ni je pouze přítomnost, nikoli stín budoucnosti?“
Lidské moudrosti se nelze naučit, je nutno k ní dospět vlastním životem.