“Pojďme se domluvit tak, ať je nám v tom OBĚMA dobře”
Nevýchovný rodič je rodič partner. Ví, že děti přicházejí na svět už “hotové”, a proto jejich úkol je být jim partnerem a průvodcem na tomto světě. Rodič partner ví, že každé dítě se vždy nejvíc učí napodobováním a proto věnuje nejvíc času ve výchově tomu, aby sám žil takový život, kterým může své děti inspirovat a který od něj budou chtít odkoukat. Jeho výchovný nástroj je ve všech situacích dohoda. On řekne, jak to chce, dítě řekne, jak to chce, a spolu najdou řešení, ve kterém je všem dobře.
(cit. z http://www.nevychova.cz/o-nevychove/ )
Výchovně-nevýchovný systém Kateřiny Králové objevila moje mladší dcera, sama majíc dvě dcery - devíti a dvouletou. Výchovné prostředky moc nefungovaly a hlavně jí samotné nevyhovovaly, zkusila tedy „nevýchovné“. Osvědčily se a osvědčují se.
Jednou seděla u počítače a právě sledovala on-line kurs „Nevýchovy“, když jí ta starší z vnuček nakoukla přes rameno:
„Co to je?“
„Kurs nevýchovy.“
„A co to je ta nevýchova?“
„Učím se, jak to dělat, aby nám všem bylo doma dobře. Abychom se dokázali domluvit, nehádali se spolu a tak.“
„A ty to copak neumíš?“
„Neumím.“
„Jak to?“
„No, neměla jsem se to kde naučit.“
„Jak to? Babička s dědou tě to nenaučili?“
„Ne. Oni to taky neuměli. A jejich rodiče taky ne. A pak se kvůli spoustě věcí trápili, protože si neuměli pořádně promluvit, dohodnout se. Tak to šlo pořád dál, z generace na generaci. A já už to tak nechci dělat.“
Johanka úlevou vydechla:
„To jsem ráda, mami, že se to učíš. Že já už to nebudu předávat dál…“