"To je blbý, že se budete stěhovat, budeš daleko….,“ pronesl zamyšleně Adámek.
„To jo. Ale ještě se nestěhujeme,“ opáčila Johanka.
„A co budete s tím bytem dělat, až se odstěhujete?“
„Maminka s tatínkem najdou někoho, kdo tu bude bydlet, než vyrostu. A až budu jako Ondra, nebo ještě o něco starší, tak tu budu zase bydlet,“ vysvětlila Johanka a po chvíli zasněně dodala: „Asi s nějakým klukem…“
Bylo delší ticho. Přerušil ho opět Adámek – nadšeným hlasem, očividně dostal spásný nápad:
„Tak to bych tu potom mohl bydlet s tebou já!“
„No, to je ještě za dlouho….,“ probrala se Johanka po chvíli ještě delší.
V listopadu jim bylo sedm.