Díl první - Vliv nesprávného myšlení na vznik dásňového abscesu.

Byla jednou jedna rozvedená postarší dívka a mnohem starší a šťastně ženatý pán. Vzpomínali spolu na minulou inkarnaci a na své tehdejší krátké setkání v Paříži. Dívka byla sličná a eroticky na výši, pán již poněkud ohlodán zubem času, ale eroticky rovněž na výši. Díky svému věku ovšem spíše teoreticky. Jeho vrozenou (?) vlastností byla připoutanost k sexuálním představám a hlavně schopnost se do těchto představ úplně ponořit. I domluvili se spolu, že napíší povídku o svém pařížském setkání v létě 1939. Dívka napsala úvod - do okamžiku, kdy se setkali, a pán napsal pokračování. Týden, který v tomto příběhu spolu strávili, se rozhodl složit z představ, které ho napadaly v současnosti. Rozhodl se, že odhodí všechny zábrany a popíše svoje myšlenky tak, jak přicházejí, i ty nejtajnější, se kterými se doposud nikomu nedokázal svěřit. Časem už skoro nedokázal myslet na nic jiného… Stále se vracel k popisu sexuálních představ, ve kterých samozřejmě neviděl nic špatného a upravoval text do ještě více vzrušujícího popisu. Najednou si uvědomil, že hrozí nebezpečí, že by se některé z těchto představ mohly uskutečnit… Ale to si přece uhlídá…?

Mezitím se v jeho těle, v oblasti zubů, probudil dlouho spící absces a začal se hlásit o slovo. Nejdříve spíše jen ťukal na dveře, ale pán si ho moc nevšímal, protože o něm věděl a doufal, že se nic dramatického nestane. Ale absces byl neodbytný. Pán měl z minulosti s podobnými zdravotními příhodami jisté zkušenosti, a když už se bolest nedala přehlédnout, přisoudil jí příčinu: „přepracovanost“. A zvolnil tempo. Leč absces nereagoval a dál tlačil na pilu, napuchl mu tvář, přidal tepající bolest, postupně znovuotevřel dvě píštěle a rostl a rostl. Bylo nutno začít jednat. Pán se objednal ke své zubařce a současně požádal přítelkyni stejného řemesla, která u nich trávila pár dní zaslouženého odpočinku, aby s tím „něco provedla“. Ta vzala jehlu na šití, propíchla bouli nad zubem, nedbajíc na řvaní pána vymačkala hnis a nastala kýžená úleva. Pán druhý den navštívil svoji zubní lékařku, ta vyvrtala čtyřku vlevo nahoře, poslala pána domů, aby si s abscesem poradil, jak umí a přišel, až bude vše v pořádku, aby mu zub zaplombovala.

Den-dva byl pokoj, ale byl to spíše klid před bouří. Stále nad ním visela otázka: Proč? Vždyť už skoro nepracuji, na práci nemyslím a může mi být v tomto stavu ukradená, tak proč se to nelepší? Kde jsem něco opomněl? Že by to byl přeci jen ten sex…? Nemám zkusit antibiotika? Nebo alespoň homeopatika? Pán horečně zalistoval v homeopatickém repertoriu… Ano, tady je to: „Dásňové abscesy/hnis vytéká, cítí se nedobře, hnilobná pachuť v ústech – Pyrogenium 6C – jedna dávka každé 2-4 hodiny, 3-5 dní“. V neděli ráno pohled do zrcadla - tvář oteklá, na dotek ani pomyslet, stále prýštící hnis z píštělí, zvýšená teplota, co mám proboha dělat??!!

„A nemáš ty to z připoutanosti k těm sexuálním představám?“ prolétla kolem myšlenka. „I když to myslíš dobře a nechceš být své ženě nevěrný, jak by se na to asi dívala? A jak by ses na to díval ty, kdyby něco podobného prožívala tvoje žena, víš přece, že co máš v hlavě, to se stane a ty to tam máš pořád.“ A najednou věděl: připoutanost k něčemu jinému než k Bohu. Láska k Bohu musí být vždy na prvním místě. Nejde ani tak o ty nemravné myšlenky, ale o lpění na nich až do jejich uskutečnění…

Díl druhý – Vliv správného myšlení na léčení dásňového abscesu

Absces, pohodlně rozvalený v houpacím křesle a kutající v jeho dásni se napřímil a zbystřil pozornost. Pán, zasažen radou shůry přemýšlel, co by bylo nejlepší udělat a rozhodl se existující texty ukrýt na zaheslovanou kartu, přidat asi 4 nemravné fotografie nahoře bez a vše uložit tak, aby to absces nenašel. Bylo by škoda to vyhodit, když to bylo tak vzrušující… A navíc - co když to není ta pravá příčina? S napětím čekal na reakci ve svých ústech, ale moc se toho nestalo. Stav se přestal zhoršovat, ale teplota a napětí stále trvalo… Vypadalo to na další hledání. Tu se náhle před jeho duchovním zrakem objevil úryvek z Matoušova evangelia: „Podobno je království nebeské pokladu, skrytém v poli. Člo­věk, který jej nalezne, zakope ho a pln radosti z něho jde, prodá vše co má a to pole koupí.“ (Mat. XIII. 44). Konečně pochopil, že nelze získat poklad, aniž by prodal vše, co má, jinak nebude mít dost prostředků na zakoupení pole s pokladem. Usedl k počítači a několika tahy Shift/Del zavřel zadní vrátka.

Díl třetí – Vliv správného konání na zánik dásňového abscesu

Absces se usmál, vstal, poklepal pánovi na rameno a zaklaply za ním dveře. Během několika minut napětí povolilo, tvář začala splaskávat, nechala se bez protestů pohladit, teplota ustoupila a za hodinu pán skotačil po domě a děkoval Bohu a všem přítomným andělům za utrpení, které mu zase připomnělo nepozornost. Nepozornost k tomu, co myslí, dělá a zda jde tou cestou, kterou se rozhodl absolvovat. Všechno poměřovat s tím, jestli to směřuje k pravdě a lásce, k neubližování sobě ani druhým, laskavosti a pokoře. Všechno lze zvládnout, ale s Boží pomocí, žádná situace není beznadějná… S Boží pomocí. U Něho je jeho domov, kam se chce navrátit, a za všechno utrpení mu děkuje, protože bez tohoto utrpení by se na své cestě zastavil a žil prázdným životem. V radovánkách a rozkoších.