Drazí přátelé, srdečně vás vítám a posílám vám všechnu svoji lásku. Všechny vás tak vroucně miluji. Moje láska k vám není jen univerzální, ale má taktéž osobní nádech, neboť jsem mnohé z vás znal, když jsem žil mezi vámi na Zemi.
Jsem Jeshua. Žil jsem na Zemi jako Ježíš a byl jsem mezi lidmi, abych dosvědčil lásku, která je nám všem dostupná ze Zdroje, který leží uvnitř nás samých. Nyní nadešel čas, abyste převzali pochodeň vy. Jste semínka, která dnes kvetou. To je úmysl znovuzrození Krista. Já, člověk, který kdysi žil na Zemi, nejsem tím, jenž je vázán k návratu; universální síla Kristovské energie se nyní rodí uvnitř vás. Těší mě, že vás mohu podporovat v tomto procesu tím, že jsem takto s vámi.
Na začátku tohoto sezení, se mě Pamela a Gerrit zeptali, o kterých tématech bych dnes rád hovořil a já jsem jim řekl: "Na tom nezáleží, chci být jen s nimi." Jednoduše se chci s vámi spojit svojí energií a připomenout vám vaši vlastní velikost. Mým jediným úmyslem v šíření své energie vám je, abyste uvnitř pocítili plamen jasnosti, plamen vaší pravdy. To je podstata Kristovské energie. Byl jsem raným nosičem tohoto plamene, ale nyní je čas, abyste pochodeň dál nesli vy. Je důležité, abyste uznali, kým uvnitř jste. Nesete tento plamen s sebou a musíte si uvědomit, že nadešel čas, abyste ji ukázali světu, neboť svět na to čeká. Toto je čas pro transformaci, čas velkých změn, který ukazuje mnoho tváří - temné i světlé. Dozrál čas pro lidi, kteří mají širší rozhled, kteří mohou sledovat všechny projevy temna a světla z klidného a pokojného stavu mysli a kteří jsou schopni být přítomni v lásce bez souzení.
Dnes budu mluvit o nemoci a zdraví. Ale pamatujte: mým hlavním zájmem je, abyste pocítili, že jsem zde, abych vás nechal pocítit, že jste mi rovnocenní a že já jsem rovnocenný vám. Jsme jedním, neseme zvláštní Světelnou energii a usilujeme po dlouhou dobu, po mnoho životů, abychom uzemnili tuto energii a ukotvili ji na Zemi. To je vaše práce. To je vaše poslání.
Nadešel čas, abyste mě propustili jako někoho, ke komu vzhlížíte. Jsem váš bratr a přítel, žádný mistr, kterého byste měli následovat. Chci vás obklopit energiemi lásky a pravdy. To je vše, co mohu dělat. Nyní je na vás, abyste se postavili sami za sebe a nechali Světlo svých pochodní zářit.
Nemoc a zdraví - to je téma, které vstupuje dřív nebo později do životů všech lidí. Nejdřív bych rád pohovořil o tom, co nemoc ve skutečnosti je. Všechny nemoci mají spirituální původ. Vysvětlím to tím, že učiním rozdíl mezi různými těly, které máte. Kromě fyzického těla, které je očividné, vlastníte taktéž emocionální tělo, mentální tělo a také něco, co můžete nazvat spirituálním tělem.
Nemoc začíná obvykle v emocionálním těle. Odtud se určité bloky usadí ve fyzickém těle na hmotné úrovni. Často se podílejí na vývoji emocionálních bloků, a tudíž na projevení nemoci, přesvědčení mentálního těla. Hovořím o hluboce zakořeněných přesvědčeních či způsobech myšlení. Často se tato přesvědčení týkají toho, co je pro vás dobré a špatné.
Hodnocení mohou ve vašem emocionálním energetickém systému doslova vytvořit blokádu. V místech, kde bloky vzniknou, nemůže emocionální energie volně proudit a něco z temné energie se v auře zviditelní. Tato energie se může v těle usadit. Nemusí tomu být tak nutně, protože tento proces vyžaduje nějaký čas a je dost příležitostí na to, dát emocionálně věci do rovnováhy dřív, než se projeví samotné onemocnění.
Obecně vám emoce říkají, kdy vaše energie neproudí, a když obrátíte svou pozornost k jejich poselství a uznáte je, bloky se uvolní. Například se můžete cítit rozhněvaní pokaždé, když máte udělat určitou věc. Když se podíváte na tyto emoce blíže, řeknou vám, že nutíte sami sebe dělat věci, které neodpovídají tomu, kým jste a kým chcete být. Když však soustavně ignorujete svůj hněv a nutíte se do věcí, ve kterých se necítíte dobře, pak jdou emoce, tak říkajíc do hloubky vaší bytosti. Odejdou z vašeho vědomí a vyjádří se ve vašem fyzickém těle. Potlačená emoce je energie, která chce, abyste ji vyslechli. Když se vyjádří skrze tělo, bude projevovat fyzickou stížnost.
Fyzická stížnost či nemoc obecně ukazují na emoci uvnitř vás, které si nejste z velké části vědomi. Fyzický symptom vám ji zviditelňuje na jiné úrovni, a tak vám vlastně pomáhá spojit se s blokem. Tímto způsobem jsou fyzické symptomy nebo bolest jazykem vaší duše. Duše touží po plné komunikaci mezi všemi svými částmi. Duše je šťastná, když energie volně proudí a probíhá nepřetržitá obnova všech jejich aspektů. Bloky zabraňují energii volně proudit a to duši deprimuje.
Nemoc má tedy funkci ukazatele: ukazuje vám, kde potřebujte léčení. Ačkoli se nemoc zdá negativní ve smyslu, že vás obtěžuje všemi druhy symptomů a bolestí, klíč je v tom, interpretovat nemoc jako poselství či ukazatel. Když tak učiníte, budete s nemocí spolupracovat snadněji namísto toho, abyste jí vzdorovali.
Duše s vámi komunikuje mnoha způsoby. Nejoblíbenější způsob je komunikovat s vámi skrze vaši intuici: tiché pocitové tóny, tušení, jemné šeptání srdce. Když vás takto nemůže zastihnout, budete upozorněni svými emocemi. Emoce mluví hlasitějším jazykem. Jasně vám ukazují, že byste se měli podívat dovnitř a najít to, co podněcuje tuto emocionální reakci. Kdykoli jste silně emocionálně ovlivněni, musíte zjistit proč, a co to pro vás znamená. Když se ztišíte a pozorně nasloucháte, duše vám to poví. Pakliže vzdorujete nebo popíráte své emoce, duše k vám bude promlouvat skrze vaše tělo. Tělo je inteligentní bytost, vysoce vnímavá nejen na hmotné věci (jako jídlo a tekutiny), které přijímáte, ale také na emoce, pocity a myšlenky, které máte. Tělo má být informátorem. Není pouhou nádobou, kterou obýváte. Má inteligentní funkci pomáhat duši vyjádřit se a poznat se ve hmotě.
Jak se můžete naučit porozumět jazyku své duše, když je vyjádřen skrze tělo a nemoc? Ve chvíli, kdy se onemocnění projeví, nemusí být jasné, jaké poselství vám přináší. Ve skutečnosti jste vytrvale dlouhou dobu popírali emoci, která toto poselství přinášela, a tak pochopitelně není nyní zřejmé, co vám má nemoc říci. Pochopení spirituálního významu nemoci je proces. Je to hledání, vnitřní cesta, na které postupně obnovujete komunikační proces.
Abyste nastoupili na tuto cestu, nejdříve musíte své nemoci přijmout. Počáteční reakcí na nemoc je často popření nebo vzdor. Raději byste, aby onemocnění zmizelo co nejdříve, neboť vás děsí. Máte strach ze selhání, odmítnutí, nedokonalosti a nakonec smrti. Panika, která se vás zmocňuje, když jste konfrontováni s fyzickým selháním nebo nemocí, vám znemožňuje otevřít se širšímu pohledu na nemoc. Mohli byste zvážit nemoc v jiném světle. Mohli byste ji zakusit jako posla změny, jako pozvání k návratu k něčemu drahocennému, co jste ztratili.
K pochopení a spolupráci s "funkcí ukazatele" nemoci je velmi důležité říci anosymptomům a bolesti, které se zobrazují ve vašem těle. Když řeknete ano, když přijmete stav svého fyzického těla a jste ochotni skrze něj naslouchat svému jazyku duše, ve skutečnosti jste vyřešili půlku problému. Skutečným problémem není onemocnění samo, ale to, co představuje - skrytý blok(y). Onemocnění vás tak říkajíc zdržuje a nutí vás podívat se na skryté bloky. Když se obrátíte k onemocnění a řeknete ano svým srdcem a duší, budete mít již vyřešenou část zablokování, bez toho aniž byste přesně věděli, co vám onemocnění říká. Část komunikace se obnovuje pouze vaší ochotou, vaší trpělivostí a rozhodnutím vydat se na svou vnitřní cestu.
Přesto říci nemoci ano a přijmout ji, pro vás není snadné. Možná se jí sami bráníte, jste rozzlobení či zoufalí a proto nenasloucháte tomu, co vám selhání říká. Často máte určitá vodítka. Například neschopnosti těla ukazují, že musíte propustit jisté závazky, dopřát si více klidu sami pro sebe, být méně aktivní a více pozorní ke svým potřebám. Ačkoli nemusíte ještě vědět jak interpretovat svoji fyzickou situaci ze spirituální úrovně, poměrně často je chování, které vám churavost vnucuje, dobrým vodítkem. Tím, že vás nemoc v jistých oblastech omezuje, klade tak světlo reflektoru na věci, které byly předtím v temnotě. Jak je to s vaší schopností být k sobě trpěliví a jemní? Dokážete se skutečně dobře postarat o své fyzické a emocionální potřeby? Onemocnění vždy předkládá tyto otázky a čelit emocím, přijmout emoce, které vzbuzuje, je součástí léčivého procesu.
K tomu, abyste skutečně započali léčivý proces, musíte říci ano všemu: bolesti, nepohodlí, úzkosti, nejistotě a hněvu. Musíte se tomu podívat do očí, spřátelit se s tím a otevřít tomu svoji náruč. Přichází to k vám k vyléčení. Není to nic, co byste měli odstranit z cesty jak nejrychleji je to možné. Není to shoda okolností, která nyní vstoupila do vašeho života.
Když ignorujete řeč těla a udržujete vzdor k nemoci, je velmi těžké proniknout ke spirituální podstatě a smyslu onemocnění. Obklopuje ho příliš mnoho hněvu a strachu. Skutečné vnitřní svobody dosáhnete, když přicházíte čelit tváří v tvář svému onemocnění, své bolesti a nepohodlí a také svým pocitům strachu a odporu. Přijměte je a pak se jich potichu a s otevřeným vědomím zeptejte: co mi chcete říct?
Ve vaší společnosti není samozřejmé být důvěrný ke svému vlastnímu tělu. Mluvit s ním jako s bytostí, která si zaslouží lásku a úctu, není považováno za přirozené. Společnost vám předkládá mnoho zidealizovaných obrazů o tom, jak by mělo vaše tělo vypadat, jakou by mělo mít formu a zdraví a co byste měli jíst a pít. Existují všechny druhy pravidel a norem o tom, jak vypadá dlouhý a zdravý život.
Všechny tyto zidealizované obrázky nenesou žádnou spojitost s cestou duše. Cesta duše je vysoce individuální. A proto se k tomu, abyste našli pravdu o nějaké nemoci, indispozici či nesnázi, kterou trpí vaše tělo, potřebujete naladit sami na sebe velmi důvěrným způsobem a zapomenout na všechny tyto obecné, často uměle vytvořené normy a pravidla. Jste žádáni, abyste uvolnili všechny tyto vnější normy a hledali svoji vlastní pravdu hluboko uvnitř.
Tohle je pro vás obrovská výzva, kvůli strachu a panice, které se vás zmocňují v případě, že vás nemoc nutí dívat se příliš rychle na autority mimo vás. Natahujete se k vnějším autoritám pro radu a pohodlí. Může to být lékař nebo expert v alternativní léčbě; v zásadě v tom není žádný rozdíl. Klíč je v tom, že kvůli strachu máte tendenci zříkat se své vlastní zodpovědnosti a částečně ji předat někomu jinému.
Samozřejmě není nic špatného na tom, vyslechnout si odbornou radu a často je to velmi rozumná věc. Ale vždy musíte uchopit toto poznání uvnitř a zvážit ho svým vlastním srdcem. Pocítit, zda tato rada s vámi souzní či nikoli. Pouze vy jste opravdovým tvůrcem svého života, mistrem svého vlastního těla. Jedině vy sami víte, co je pro vaše vlastní tělo nejlepší. V nejhlubším smyslu slova jste tvůrcem svého vlastního těla.
Protože nemoc představuje uvíznutou emoci, která je částečně za rozsahem vašeho vědomí, není vždy jednoduché pochopit, co onemocnění či příznak znázorňuje. Někdy může být velmi těžké zjistit, co se nám duše snaží říct tímto určitým onemocněním. V tom případě musíte jít dovnitř a důkladně prozkoumat sami sebe ve smyslu postupného uvědomování si druhu energie, jenž se projevuje v onemocnění a to, co se vám snaží říci.
Znovuzískání důvěry se svým vlastním tělem vyžaduje cvičení; není to samozřejmé. Nevzdávejte to příliš snadno. Když se zabýváte trvalými stížnostmi, zkuste je prozkoumat ještě jednou. Dopřejte si chvíli uvolnění a poté cestujte s neutrálním vědomím do míst ve vašem těle, kde se sama nemoc projevuje. Požádejte bolest či onemocnění, aby na sebe vzalo podobu živé bytosti a mohli jste s ní tak hovořit. Požádejte ji, aby se zjevila jako zvíře, dítě nebo lidská bytost. Anebo ji požádejte, aby se zjevila jako průvodce, v jakékoli formě. Použijte svoji představivost! Představivost je drahocenný nástroj k objevení nejhlubších pohnutek své duše.
Když tak učiníte a zpozorujete, že vaše tělo odpovídá - díky obrazům nebo pocitům - budete prožívat radost. Budete šťastní za znovuzískanou důvěru. Tělo k vám promlouvá a jeho role jako informátora je obnovena! Tohle je průlom. Jakmile si uvědomíte, že jste schopni poznat své tělo zevnitř a že jste jediní, kdo to může pro sebe udělat, budete cítit větší důvěru. Tato sebedůvěra vám zjednoduší pocítění toho, co se vám onemocnění snaží říci. Chrání vás před odmítnutím odpovědí, které přijímáte ze svého vnitřního já, jen proto, že neodpovídají obecným myšlenkám vnějšího světa. Důvěra s tělem je velmi drahocenná za všech okolností, ale především tehdy, když je tělo nemocné nebo v nesnázích.
Způsob, jak nechat své tělo promlouvat je láska. Nepodpoříte komunikaci se svým tělem, když se budete snažit odstranit onemocnění tím, že si budete fanaticky opakovat léčivé afirmace nebo vizualizace. To je stále forma boje či odmítání. Klíč je v tom, abyste pochopili smysl nemocné části svého těla. Když ho pochopíte, věci budou transformovány a emocionální bloky budou moci být odstraněny. Takto funguje léčivý proces - nebojovat tak či onak s onemocněním, ale přijmout ho jako přítele, který vám chce ukázat správný směr. Je těžké to pochopit, neboť nemoc vás děsí a rmoutí. Nicméně přijetí a pochopení vašeho onemocnění je jedinou cestou skutečného léčení. Nemoc vás chce přivést zpět domů.
Chronické a smrtelné nemoci
Účelem nemoci je získat lepší a hlubší pochopení sebe samého. Jakmile tak jednou učiníte a souhlasíte s vnitřním léčivým procesem, výsledkem je často fyzické zotavení. Přesto to tak vždy nefunguje. Některá onemocnění nezmizí dokonce, i když jste klesli ke kořenům skrytých emocionálních blokád. Tohle je případ chronických onemocnění.
V případě chronického onemocnění existují přetrvávající fyzické problémy, které se stále opakují. Zvláště během zranitelných období, ve kterých více či méně ztratíte spojení se svým vnitřním já, se symptomy znovu vrací dokonce ve zvýšené míře. To může být skutečně demoralizující. Proto je důležité, abyste zvážili onemocnění z širšího pohledu.
Lidé s chronickým onemocněním podnikají skutečně obtížný úkol. Na úrovni duše souhlasili s tím, že budou čelit strachům, které se objeví v kontextu s jejich nemocí, a že budou čelit zidealizovaným zobrazením toho, jak by se mělo v životě fungovat. Přijetí této výzvy značí velkou odvahu.
Často se to stává, že si duše vybere chronické onemocnění, aby vyřešila specifický problém vysoce zaměřenou cestou. Onemocnění vás pokaždé vrhá zpět do určitých emocí. Existuje emocionální vzorec, který doprovází tuto nemoc. Opětovné zabývání se těmito emocemi je skutečně těžký úkol, ale přináší mnoho ovoce pro duši.
Poměrně často mají tyto životy velkou hloubku a vnitřní bohatství, které není ostatním vždy zřejmé. Proto neustálá snaha či naděje na zlepšení zdravotního stavu není podporující. Faktem je, že onemocnění často postupuje spirálovitým pohybem, pomáhá vám růst na vnitřní úrovni ve stoupajících kruhových pohybech, ačkoli patrně pokaždé znovu upadnete do stejných fyzických příznaků. Na spirituální úrovni se nevracíte zpět, ale dosahujete větších hloubek v zacházení s emocemi, které jste možná v minulosti přehlíželi, dokonce i v minulých životech.
Tohle také platí pro dědičné či vrozené fyzické vady. V této souvislosti někdy mluvíte o karmě, ale já jsem v tomto pojetí opatrný, neboť máte sklon spojovat si karmu se zločinem či trestem. Takhle to nefunguje. Duše má opravdovou touhu poznat plně sebe sama a být volná. Tohle je její nejhlubší touha. Vycházejíc z tohoto horoucího přání duše často přebírá onemocnění, churavost a fyzické vady, které ji pomáhají dosáhnout svého cíle. Není to zajisté otázka splácení vašich dluhů. Je to hluboký záměr osvobodit se a někdy nejlepším způsobem, jak se osvobodit, je prožít extrémně těžké okolnosti uvnitř svého vlastního těla. K tomuto záměru, můžeme mít jen tu nejvyšší úctu, zvláště ve vaší společnosti, kde zidealizované obrazy podporují to, jak být funkční, užiteční, krásní a úspěšní. Tyto zidealizované myšlenky ještě ztěžují žití vašeho života s hendikepem tak, abyste ho i přesto zažívali smysluplně a radostně.
Nakonec bych chtěl říci něco o nevyléčitelných trvalých onemocněních. Někdy bude zřejmé, že někdo onemocnění nepřežije. Tělo postupně podléhá onemocnění. "Pozemský rámec" nepřetrvává. Co v tom okamžiku duše nacházející se uvnitř těla dělá? Jakmile odoláváte onemocnění, nemůžete se spojit se svojí duší a se svým vnitřním věděním, které vám říká, že je čas rozloučit se. Někdy cítíte dopředu, že musíte odejít, ale tato myšlenka udeří s takovou hrůzou a smutkem, že se snažíte bojovat. Jste horliví zkusit další léčbu nebo počkat na uvedení nové medicíny.
Je to naprosto pochopitelné a jistě nechci odsuzovat tento postoj, ale strašlivě si tím ubližujete. Když tento boj propustíte a dovolíte smrti, aby přišla blíž, zjistíte, že smrt není protivníkem, ale spíše přítelem. Smrt vás propouští z boje.
Když souhlasíte s tím, co vám chce nemoc říci, projdete skrze několik stádií předtím, než skutečný proces umírání nastane. Tato stádia se týkají postupného opouštění všech pozemských věcí - vašich milovaných, vašeho pozemského prostředí, vašich smyslů, kterými pozorujete vše kolem sebe. Je to krásný, přirozený proces.
Byla by škoda zastínit tento proces bojovným postojem, ve kterém se snažíte držet života za každou cenu. Často se tím tělo natolik oslabí, že se již dále nevyplatí žít. Propusťte to. Smrt je osvoboditelem, který je zde proto, aby vám sloužil. Smrt není vašim nepřítelem. Smrt vás přivádí do nového života.
Když jste s někým, kdo je nevyléčitelně nemocný a cítíte, že tato osoba ví, že umře, pokuste se s ním o tom hovořit jemně a starostlivě. Pro osobu, která umírá, je to úleva. Nejdražší a nejvzácnější věcí, kterou můžete pro umírající osobu udělat je, sedět vedle ní a držet ji za ruku. Neexistuje nic dalšího, co byste měli vědět nebo udělat, když doprovázíte umírající osobu.
Závěrečná péče je ve vaší společnosti velmi důležitá. Jednoho dne tomu budete všichni čelit ve své vlastní rodině nebo okruhu přátel. Jednoduše buďte přítomní s umírající osobou a pociťte cestu, která přichází. Pociťte pozoruhodný, mocný moment, ve kterém duše opouští tělo a vrací se zpět do jiné říše, do svého domova.
Neuvažujte o onemocnění, které vás vede ke smrti jako o nepříteli, se kterým nakonec prohrajete. Tohle není boj. Smrt vskutku často přichází proto, aby vás zprostila ještě větší bolesti a utrpení. Zajisté nejste ten, kdo něco ztrácí. Ve své cestě budete pokračovat jen jiným způsobem.
Někdy existují určité záležitosti, které byste rádi prožili nebo překonali během tohoto života a nemohou tak být dokončeny. To vás může rmoutit a nejen vás, ale i ty, kteří stojí za vámi. Přesto vás žádám, abyste to opustili v míru, neboť zde funguje hlubší moudrost, která přivede vás a vaše milované opět dohromady v nových a lepších podmínkách. Jednoho dne budete opět spolu a budete oslavovat život.
Dnes je mojí největší prosbou s ohledem na nemoc, abyste ji opravdově přijali. Obklopili nemoc láskou a vědomím a nechali ji, aby vás vedla do hlubšího pochopení vás samých. Svěřte se nemoci a dovolte si vstoupit do hlubší komunikace se sebou samými. Odevzdání neznamená být pasivní či zahořklí kvůli vaší nemoci, ale spolupracovat s ní aktivním způsobem jako přítel.
Všechny vás objímám svojí láskou a žádám vás, abyste cítili moji přítomnost, přítomnost Kristovské energie. Pociťte lásku, která je dostupná všem ve zdraví i v nemoci. Je zde tolik lásky všude kolem vás a vy ji můžete cítit, jakmile propustíte svá hodnocení. Máte tolik soudů ohledně toho, co děláte a co si nezasloužíte, ohledně toho, co děláte správně a co špatně, ohledně všech věcí, které stále chcete udělat a dosáhnout. Propusťte je. Láska je přítomná pro všechny z vás tady a teď.