Minulý týden si stěžovala Helena, mladá a nadějná to právnička, že se není čeho chytit.
Znovu a znovu se nám "to" v životě děje. Znovu a znovu se ptáme "proč?". Znovu a znovu hledáme odpovědi v moudrých knihách. Znovu a znovu je čteme. A znovu a znovu se divíme, že se nám "to" stává znovu a znovu...
Tohle jsem si teď "ukradla" na facebooku - tak moc se to líbí, prostě jsem neodolala... Malá duchovní kleptomanka :-). A protože ne všichni jste napojeni i tam, dělím se i tady:
Včera jsem se zúčastnila jako host živého vysílání druhého dílu Psychoplanety (http://www.facebook.com/pages/Psychoplaneta/238672796218405). A mám dojem, že mediální hvězda ze mne nebude…
„Ty a já jsme jedno. Nemohu tě zranit, aniž bych nezranil i sebe,“ řekl Mahátma Gándhí.
Dcera mi půjčila knihu od současné irské mystičky a léčitelky Lorny Byrneové „Andělé v mých vlasech“. Autorka od dětství vidí věci, které nám ostatním zůstávají skryty, hovoří s anděly a s jejich pomocí léčí a pomáhá...
Nemám ráda zevšeobecňování. Vadí mi házení do jednoho pytle. Není člověk jako člověk a není doktor jako doktor. Ale obávám se, že co se týče farmaceutického průmyslu, o jeden pytel jde. Temný pytel.
„Proč mně neřekla, že na tom závisí budoucnost našeho vztahu?“ ptal se žalostně a nechápavě. „Kdybych věděl, jak je to pro ni důležitý, tak bych ty tepláky doma nenosil….“
Nejdelší inverze od roku 1986, psaly toho dne noviny. Zvedl od nich obrýlené oči a podíval se na ni.