Jay Haley: Neobvyklá psychoterapie Miltona H. Ericksona
S plným vědomím toho, že mé následující prohlášení může čtenáře odradit, se přiznávám, že se tato kniha pomalu, ale jistě, stává mou "biblí". Způsob práce, jeho ohromující originalita i efektivnost a úspěšnost, ale hlavně Ericksonův přístup k lidem, to vše mne hluboce oslovuje, ovlivňuje v tom nejlepším slova smyslu a je mi inspirací nejen v mé práci, ale i v mém osobním životě. Ten, kdo se mým nadšením odradit nedal, nebude litovat. Krom toho jde o knihu velmi čtivou.
Jenom namátkou ocituji ze stránek, které jsem právě znovu, už poněkolikáté, pročítala:
kapitola "Manželství a rodinná dilemata":
cit.: "....může se stát, že v manželství zůstane nedořešena otázka, kdo je v hierarchii manželského vztahu na prvním
a kdo na druhém místě. Některé páry dokáží řešit tento problém pružně: v některých oblastech a situacíchje dominantní žena, zatímco jindy či v jiných záležitostech muž a v mnoha situacích jsou si rovni. Problémy v manželství obvykle nastanou, je-li dvojice schopna fungovat jen jedním způsobem, a proto vzrůstá nespokojenost. Někdy také mívá jeden z manželů na druhého paradoxní požadavky. Manželka často chce, aby její manžel byl dominantnější, ale aby přitom
realizoval své postavení způsobem, které mu ona určí. Tento boj, který spolu manželé vedou (a vůbec si toho nemusejí být vědomi – moje pozn.), může trvat roky, přestože si to žádný z nich nepřeje. Součástí boje je u obou široké spektrum chování včetně symptomů, sloužících v dané situaci jako munice."
a kousek dál:
„Přestože některé manželské problémy jsou zcela zjevně součástí boje v manželství, jiné se mohou jevit jako symptom u jednotlivce. Mnoho symptomů jedince je zřejmě výsledkem situace v manželství…“
kapitola " Odpoutávání rodičů od dětí":
cit.: „Jeden z problémů při odpoutávání rodičů od jejich dětí představuje starost, shovívavost a přílišná protektivita a tyto vlastnosti zabraňují dítěti i rodičům, aby se jejich vztah posunul spíš do roviny vrstevníků. Nejdestruktivnější nejsou rodiče, kteří s dítětem zacházejí zle, ale rodiče, kteří dítě rozmazlují a ochraňují do té míry, že mu nemůže být umožněno udělat krok k nezávislosti. Čím jsou rodiče v tomto stadiu života benevolentnější a ochotnější pomáhat, tím obtížnější je úkol terapeuta dítě od rodičů odpoutat.“
Milton H. Erickson svým klientům pomáhá rychle a účinně. A nejde jen o to, pomáhá zcela individuálním a veskrze originálním přístupem a způsobem, který mě nepřestává fascinovat.