Byl to americký romantický film. Potkali se a zahořeli láskou.

Dlouho jsem se obviňovala. Za všechno, co jsem udělala špatně. A že toho bylo. Skoro všechno.

Je - není. Žije - nežije jeden muž. Sympatický, inteligentní, movitý, vzdělaný, pohledný, vtipný, seriozní, společenský, slušný.

Je úterý, už od rána se necítím dobře. Něco na mě leze. Pokašlávám, začíná mě pobolívat v krku.

Ani nevím proč, pustila jsem televizi. A tam nevěsta v seriálu a v závoji a její matka, která jí na rozloučenou říká: „Ať tě učiní šťastnou!“

Knížka, kterou napsal finský spisovatel Arto Paasilinna, se mi dostala do ruky, jak jinak než čirou náhodou, právě v den, kdy jsem zažívala krutou depresi:

Na své dlouhé cestě za zdravím jsem hodně viděla, slyšela, pochopila i prožila. Setkala jsem se a stále setkávám se spoustou zajímavých lidí, poznala jsem a stále poznávám spoustu nových věcí.