„Hlídaje bicykly, stojím před Kauflandem - podnikem, který bytostně nesnáším, a čekám na Magdu, až nakoupí.

Strávili jsme pohodový víkend na chalupě s přáteli. Už nevím, jak to přišlo, snad se vzpomínkami na ztracené mládí a krásu v návaznosti na veselí, které jsem rozpoutala větou adresovanou svému muži:

Autora neprozradím, ale dostala jsem souhlas, abych se podělila o jeho (užitečnou) zkušenost…

NEMOC A ZDRAVÍ

Jeshua skrze Pamelu Kribbe

O pravidlech rozchodu psala v dnešní příloze práva PhDr. Alice Vondrová v odpověď jednatřicetileté, úspěšné, hmotně zajištěné, hodně cestující, byt, auto, kamarády a skvělé rodiče mající, stěžovatelce.

Johanka se rozhodla, že přespí u Amálky.

Byl poslední školní den. Kromě toho, že poslední a školní, tak taky pořádně horký.

"Je tu léto, horké léto, tak jak léto má být…“ zní mi v uších od časného rána parafráze známé písničky. Je osm nula nula a sedmadvacet ve stínu.

Uhodila vedra, každý večer se můžeme uzalívat, a zahrada je druhý den stejně vyprahlá jako Sahara.

Přečetla jsem si, co jsem posledně napsala. A Johančina věta o důležitosti rodiny mi začala vrtat hlavou.