Kamarádka Jitka byla v pátek u kartářky.

Povídaly jsme si s paní, která přišla s problémem – nemůže se rozhodnout v pro ni důležité situaci. Všechna řešení měla svá pro a proti.

Lucka má syna. Jediného a delší čas dospělého. Už si zoufala, že se vnoučat nedočká.

Všem babičkám i maminkám, v šátku i bez, dodatečně k MDŽ :-).

Možná to podle posledních "postřehů a úvah" vypadá, že procházím sama nějakým pesimistickým obdobím. Úrazy, deprese, nemoci, sebevraždy, …

Málem jsem vrazila do staršího šedivého pána. Probrala jsem se z nějakých nesmyslných úvah, zamumlala omluvu a - ztuhla.

Jedna ze čtenářek mi – pravděpodobně inspirována „prskáním“ – poslala článek Alexe Švamberka z Novinek o zneužití peněz z charitativních koncertů Live Aid, které v osmdesátých letech minulého století vynesly 60 miliónů dolarů.

Opět jsem se dívala na americký film. Gangsterka plná mrtvol a krve s příhodným názvem „Cesta do zatracení“ navržená údajně na Oscara. To zmiňuji proto, že jen tím Oscarem v kombinaci s Tomem Hanksem a Paulem Newmanem mě manžel k televizi dostal.

V říjnu jsem napsala úvahu na charitativní téma „Už mě nedostanou“. Dnes přišla odezva. Po krátkém váhání jsem napsala odpověď, ale komu vlastně? Možná bude ku prospěchu věci, když se s ní i s mailem, který ji vyvolal, seznámíte i vy:

Absolvovala jsem pravidelnou kontrolu a vyšetření v nemocnici.